Dělej to, co ti udělá radost zítra nebo to, na co si zítra rád vzpomeneš.

Často se dostáváme do situace, kdy nevidíme v našem životě smysl. Říkáme si, že se musí stát velká změna, abychom byli šťastný.

Málokdy se ale velká změna stane za jeden den.

Jsme nešťastni z toho, co děláme, z toho že prokrastinujeme. Chceme žít v přítomném okamžiku, nechceme řešit dalekou budoucnost.

Dělej to, co ti udělá radost zítra. Co to znamená?

Jsou činnosti, do kterých se nám nechce, ale naše zítřejší já by nám za ně poděkovalo.

Zítřkem není myšleno budoucnost obecně, jak se často užívá. Zítra znamená zítra.

Když přemýšlím nad tím, co budu dělat, tak se můžu zeptat sám sebe, co by mi zítra udělalo radost, že jsem dneska udělal (a neodložil to na další den).

Je potřeba složit prádlo, uklidit stůl, uklidit myčku.

Většinou mi takové činnosti v danou chvíli neudělají radost. Je to prostě povinnost.

Když si ale druhý den všimnu, že je složené prádlo, tak mám radost z toho, že je to hotové a nemusím to už dělat.

Dělej to, na co si zítra rád vzpomeneš.

V poslední době se čím dál častěji honíme za rychlým uspokojením.

Velice často nás daná činnost uspokojí v danou chvíli, ale druhý den si na ní ani nevzpomeneme nebo nás to naplní sebepohrdáním.

Po dlouhém dni si pustím nějaký seriál nebo budu sledovat sociální sítě. V danou chvíli mi to zaměstná mysl a je to třeba i zábava.

Druhý den nás to ale spíš tíží, protože si uvědomíme, že jsme kvůli tomu zanedbávali povinnosti a máme ze sebe špatný pocit.

Naopak se ale můžeme těšit na nějaký nový film, večer si ho pustíme a druhý den se rozplýváme nad tím, jak byl úžasný. To je úplně jiná situace. Problém není ve sledování televize.

V takové situaci si vůbec nevyčítám, že jsem se na něj podíval.

Je tedy potřeba si činnosti uvědomovat z pohledu mého zítřejšího já.

Budu zítra rád, co jsem udělal a co jsem prožil dnes?

Nebo budu mít deprese z toho, že jsem neudělal nic smysluplného?

I když mám nezábavný úkol v práci a vysává mě to. Tak se často můžu rozhodnout, jestli diskomfort podstoupím hned a zítra budu rád, že už to je za mnou, nebo to odložím na zítra a druhý den budu mít deprese, že to ještě není hotové.